pondělí 21. dubna 2014

Dobytci

U Olšavy bylo vytvořeno posezení pro rybáře a tohle z něho zbylo...



Ostatní fotky z nedělní vycházky už jsou poněkud méně depresivní.

sobota 19. dubna 2014

Špicovní závin

Receptů na závin z kynutého těsta je nespočet. Já zveřejňuju jeden osvědčený a opravdu dobrý. Hodím sem i ingredience na makovou náplň. Samozřejmě je možné zabalit do něj cokoli. Od tvarohu až po ovesné vločky se skořicí.

Těsto:
  • 50 dkg polohrubé mouky
  • vanilkový cukr
  • 7 dkg másla
  • 1 vejce
  • 2 dkg droždí
  •  špetka soli
  • 250 ml mléka
  • citronová kůra
Náplň:
  • 15 dkg máku čerstvě mletého
  • 125 ml mléka
  • 4 dkg cukru
  • vanilkový cukr
  • 2 dkg másla
  • citronová kůra
  • skořice
Postup je klasický - kvásek, těsto, kynutí. Mezitím nějaké mletí máku. Zavinutí, potření vejcem. V troubě se to nechá při 180°C do té doby, dokud to není hotové.

Dobrou chuť!






neděle 13. dubna 2014

Pohovor nanečisto


V pátek jsem si udělal výlet do Českých Budějovic. Cílem byla firma Robert Bosch, spol. s.r.o. - České Budějovice. Tato firma poskytuje pro aktivní studenty jednodenní akci s názvem "Pohovor nanečisto". V následujících odstavcích vám popíšu jak to probíhalo a co všechno se odehrálo.

Odjezd proběhl už ve čtvrtek večer. Jel jsem autobusem student agency přímo z Brna až do ČB. Po cestě jsem si uvědomil, že nabídka služeb (teplý nápoj zdarma, možnost zakoupení oříšků, denní tisk, film) je fajn. Pokud si ale člověk chce po cestě číst nebo se dokonce učit, pak mu ta stevardka vlastně přijde dost otravná. Nicméně kvečeru jsem dorazil, chvilku mi trvalo, než jsem se zorientoval, musel jsem se poptat taxikáře, aby mě nasměroval. Ale nakonec jsem hotel, ve kterém nám firma Bosch domluvila ubytování, našel. Pan vedoucí mi oznámil, že jsem poslední a sdílím apartmán s dalšími čtyřmi študáky, kteří vyrazili na jedno do nedaleké putyky. Vyběhl jsem do pokoje a zhodnotil situaci. Tři hvězdičky, záchod bez toaleťáku, ale jnač v cajku. Byl jsem tak unavený, že jsem okamžitě zapadl do postele, na noční toulky cizím městem jsem neměl náladu.
Ráno jsem se seznámil se spolubydličema. Byl mezi nimi informatik, který už končil studium a bral to vpodstatě jako pohovor načisto, protože o práci v ČB fakt stál a hodlal se o ni regulérně ucházet. Dále borec z Prahy, ten se zase zajímal o stáž při studiu. Potom tam byl prvák, který (stejně jako já) nevěděl, co čekat. A ještě jeden slovák, který studuje v Brně na strojárně. Na snídani byl kus sýra a vařené vejce, paráda. Vyrazili jsme do ulic.
Cestu do areálu jsme našli bez problémů, protože to je firma jako kráva. Na bráně jsme dostali visačku a potom se nás už ujali personalisté a začali nám vtloukat do hlavy základní ty jejich žvásty. Vypsal jsem si poznámky. Zmíním vše, co mi přišlo zajímavé nebo důležité.

Personalista vyžaduje od uchazečů o volnou pracovní pozici tyto podklady:
  • motivační dopis
  • životopis 
  • abstrakty bakalářské a diplomové práce
Tyto dokumenty jsou většinou vyžadovány jak v českém tak v anglickém jazyce.

Následuje pár bodíků k životopisu:
  • Není uplně vhodné používat evropský formulář pro životopis. Je nepřehledný.
  • Co zahrnout do životopisu? Fotku, témata bakalářské a diplomové práce, uvést i střední školu, základní neuvádět. Dále je vhodné zmínit letopočty a rodinný stav.
  • Jazykové znalosti - dát tam úroveň společného evropského rámce (např. B1). Výraz "dobrý" nic neříká.
  • V životopise pro němce se titul neuvádí, naši sousedi mají jiný systém a byli by akorát zmateni.
  • V životopise musí být nějaká praxe. I za cenu toho, že se netýká bezprostředně zaměstnání o které se ucházím. Každá aktivita se počítá. Může se tam objevit taky zmínka o jiných dobrovolných činnostech (akademický senát, různé soutěže, kurzy, ...)
  • U studia se rozlišuje prezenční a dálkové 

Dále jsem si udělal pár poznámek k motivačnímu dopisu. Ale to vemu už jen stručně. Hlavním cílem je zodpovědět otázku proč stojím zrovna tuto konkrétní pozici u této konkrétní firmy. Taky by se tam mělo vyskytovat, co dané společnosti mohu nabídnout a co od ní na oplátku očekávám. Stručnost a výstižnost je žádoucí, motivační dopis by neměl mít více jak jednu stránku A4. Jak životopis, tak motivační dopis se přikládá k mailu jako příloha (formát PDF).
Když se mi podaří personalistu zaujmout, dojde na telefonciký rozhovor. Tam se vás poptají na nesrovnalosti v CV. A taky dojde na cizí jazyk, aby věděli jestli má vůbec smysl zvát si vás na pohovor.
Teďkomc pohovor. Upravenost neni na škodu (takže příště beru sako). Můžete buď čekat na otázky, ale tím si moc nepomůžete. Lepší je vzít to v klídku jako pokec o dané pracovní pozici, být aktivním účastníkem rozhovoru a ne jen zpovídaným zaskočeným studentíkem. Klidně se ptát na věci co vás zajímají. Určitě je potřeba dát najevo aktivitu a zájem o pozici, protože to je to, oč tu běží. Ještě jsem si vypsal, jak můžou vypadat typické otázky:
  • Proč zrovna naše firma?
  • V čem vidíte svůj přínos pro naši firmu?
  • Co byste řekl tomu, kdyby vás firma poslala na tři roky do Číny?
  • Jste individuál/týmový hráč? - tohle se samozřejmě zjišťuje i nepřímo napříkald ze sportů etc.
  •  Mohl byste shrnout do pár vět údaje ve vašem CV?
  • Jaké jsou vaše silné/slabé stránky?
  • Jaké je vaše představa o ideální práci a proč?
Je prostě potřeba popřemýšlet předem o co vám ve skutečnosti jde. Pak vás nemůže nic zaskočit. Určitě se nevyplatí lhát, protože se to dříve či později provalí. Častokrát to lze poznat už z řeči těla. Já jsem si vyzkoušel pohovor jak v českém, tak v anglickém jazyce. Ten druhý jsem ani nečekal, ale byla to dobrá zkušenost.
Taky proběhla kraťoučká prohlídka firmy. Všechno bylo čisté, v halách teplo. Celkem hodně mladých lidí, ale ta práce na linkách je fakt otročina. Když se zastaví jedna linka, začne blikat červené světýlko. Naběhne údržba (ve žlutých tričkách) a už se to řeší. Po hodině, kdy linka nejede se musí zboží naložt do letadla namísto do lodi a to je několikanásobně dražší. Vysoká míra automatizace, všecko ťip ťop. Dokonce tam vyrábějí i výrobky náchylné na čistotu (tzv.modul pro redukci NOx), takže tam mají komoru s lidma v pláštích a igelitkách na hlavě. Potom mě zajímala přestávka na oběd, ta trvá 20 minut a pak je ještě jedna svačinová, desetiminutová. Kouřit se může jen v prostorech k tomu určených. V celém areálu je jich tak 7 jsou to budky co vypadají jako autobusové zastávky s popelníkama. Náš oběd proběhl v závodní výkrmně, na výběr byla nějaká normální jídla (špagety, palačinky, nějaké maso). I kdyby nám jídlo neuhradila firma, tak bych moc hluboko do kapsy nešáhl. Jelikož zaměstnanci mají na obědy příspěvky od firmy, byly ceny skoro směšné.

Okej, víc toho psát nebudu. Doufám, že se vám tento příspěvek líbil a i kdyby ne, tak svoje místo na mém blogu si určitě najde. Nalistuju si jej, až se budu ucházet o práci a připomenu si, co bych pro to měl udělat a taky co bych dělat neměl. Neříkám, že je potřeba se vším souhlasit nebo brát jako neotřesitelnou pravdu, pouze jsem odprezentoval to, co bylo odprezentováno mně. Celkově z toho mám takový pocit, že na nás byli všeci hrozně moc hodní, pořád chválili a usmívali se. Na to nejsem úplně zvyklý.

pátek 4. dubna 2014

Vychytávečka

Alobal je mocný nástroj. Dá se využít mimo jiné i jako "odrážeč světla" pro sazeničky, které pěstuju za oknem. Rozdíl je skutečně poznat. Rostlinky nerostou do strany směrem ke světlu, ale jsou vyvinuté pěkně rovnoměrně a rostou směrem vzhůru. Alobalu zdar!

úterý 1. dubna 2014

Hloupý nápad

Nechoď, příteli, běhat na boso na tartan,
mnohý příklad známe,
že puchýř se vytvoří
a veškerý pohyb pak nepříjemný jest.